"Jsou to všechno vojevůdci,"ohrazuje se Rimmer, já je obdivuji." "To je ironie, protože ty seš v podstatě rozenej zbabělec."říká Lister a vzpomíná, jak Rimmer utekl před každou rvačkou. Rimmer má ale dojem, že hospodská pranice se k vojákům nehodí a vypráví Listerovi o tom, jak v hypnóze jeho psychoterapeut objevil, že v jednom z minulých životů žil jako eunuch Alexandra Velikého. Začne s Listerem rozebírat smysl života a najednou Kosmik prudce narazí do hořícího meteoru.

Kosmik ztroskotá v nějaké arktické pustině a Lister se ho marně snaží vyhrabat ze sněhu. Rimmer se zatím stejně marně pokouší dovolat pomoci přes vysílačku. Situace je neradostná a ze zásob zůstala jen trocha lupínků, sklenička hořčice, tři suchary, shnilý citrón, dvě lahvičky octa, mastička na dásně, psí jídlo a instatní nudle. "No, je jasný, co se bude jíst naposled. Nudle přímo nesnáším."vzdychá malomyslný Lister, který pomalu ztrácí naději, že je někdo najde. Snaží se odvést své myšlenky jinam než na jídlo a tak si začnou s Rimmerem vyprávět jak ztratili panictví. (Rimmer si určitě vymýšlí) Listerovi je pořádná zima a nemá už čím zatopit. Naštěstí Rimmer má v truhle spoustu knih, které dobře hoří.

Po pár dnech: Zatímco v ohni hoří Shakespearovy divadelní hry, Lister znechuceně jí obsah psí konzervy.

Už není žádná kniha, která by se dala spálit a tak Listera napadne hodit do ohne Rimmerovu truhlu z kafrového dřeva, ale Rimmer to odmítá, protože ji dostal od otce. Stejně tak nechce spálit ani své vojáčky, takže do ohně letí veškeré jeho peníze.

Peníze jsou pryč a Lister chce spálit vojáčky, ale Rimmera napadá, že by mohli zatopit Listerovou kytarou. (koneckonců je to Lister, kdo potřebuje teplo) "Mojí kytaru ne, Rimmere! Je to celej můj život, víš? Já jí potřebuju!"brání se Lister, ale Rimmer trvá na svém. Lister se podvolí, ale chce si na ní naposled zahrát. Začne zpívat žalostnou písničku na rozloučenou a rozpačitý Rimmer ho raději nechává o samotě.

Sotva má Rimmera z krku, Lister vyřízne ze zadní stěny truhly obrys kytary, hodí ho do ohně a vlastní kytaru schová. Rimmer je zjevně dojat Listerovou obětí a nařídí mu, aby spálil jeho vojáčky. "Já vím, co ta kytara pro tebe znamenala,"říká mu,"Znamená pro tebe totéž, co ta truhla pro mě. Nejde tu o lacinou cetku: pro mě je ta truhla pojítkem s minulostí. Pojítkem s otcem, s nímž jsem se nikdy nedokázal usmířit…Je to jediná věc, kterou mě kdy obdařil, kromě četných výčitek."

Listera hryže svědomí a chystá se Rimmerovi přiznat, ale najednou do havarovaného Kosmika vtrhnou Kocour s Krytonem, kteří je konečně objevili, když předtím prohledali čtrnáct měsíců a dvě planety.

Ukázalo se, že černé díry nebyly černé díry, ale pět oblaků hvězdného prachu na scaneru a protože byly černé, snadno se zaměnily za černé díry. Lister s Kocourem odcházejí z Kosmiku a Rimmer se zatím rozplývá nad tím, jaké skryté kvality v Listerovi objevil. Lister si najednou na něco vzpomene, vrátí se a ze skříňky vytáhne svou ukrytou kytaru. Jde pryč a záměrně se vyhýbá Rimmerovu pohledu.

"Otevři truhlu,"říká strnulý Rimmer Krytonovi. Zírá na vyříznutý otvor uvnitř a pak bezvýrazně promluví ke Krytonovi: "Krytone, vem pilku na železo a pojď se mnou."

"Uděláme Listerovi to, co kdysi udělal Alexandr Veliký mě."